VÁCLAV SALAČ: "Návrat ke starým časům? Kupčení s funkcemi, říká Salač o dění na FAČR."
(Rozhovor pro Deník.cz)
Patřil jste k nejvýraznějším kandidátům posledních voleb do výkonného výboru FAČR, nakonec jste skončil v kandidatuře na prvního místopředsedu druhý, jak se za svou kandidaturou a výsledkem voleb téměř po roce ohlížíte?
Výsledek voleb jsem respektoval a vrátil se zpět na úroveň okresního fotbalu, podílím se z pozice předsedy na vedení našeho klubu TJ Heršpice a jako šéftrenér mládeže pracuji na rozvoji našich malých fotbalistů, kluků i holek, kterých máme v klubu přes stovku. Reálná fotbalová práce, zejména ta s mládeží, je něco, co mě naplňuje, baví a vidím v tom smysl.
Co říkáte na současné dění na Strahově, kde se řešilo odvolání generálního sekretáře Michala Valtra, klíčové opory předsedy asociace Petra Fouska?
Na první pohled překvapivý může být výsledek hlasování jednotlivých členů výkonného výboru FAČR. Je zjevné, že rozložení sil je zcela odlišné, než jak si ho přáli delegáti při volební valné hromadě minulý rok. Předseda Fousek byl zvolen v Čechách právě díky F-evoluci a nyní se zdá, že soupeří na opačném břehu, bohužel na břehu starých struktur, společně s pány Šádkem, Drobným a Richterem. Ještě větším překvapením je hlasování moravské části, která se téměř celá k těmto starým strukturám přidala. V moravské komoře byl předseda Fousek zvolen díky Pavlu Nezvalovi, který vytvořil silné politické uskupení tří krajů a řídící komise pro Moravu Nezval, Kristýn, Zima, Vitonský. Čekal jsem, že budou táhnout za jeden provaz. Výsledek hlasování potvrzuje názorové rozpolcení moravské části jak mezi sebou, tak vůči Petru Fouskovi. To by znamenalo, že proreformním by zůstal již jen Pavel Nezval.
Pro vás výsledek tohoto hlasování překvapivý není?
Každému, kdo si dokáže spočítat jedna plus jedna, je jasné, že je to jen kupčení s funkcemi generálního sekretáře a technického ředitele. Typické kamarádíčkování, my vám podržíme Michala Valtra v pozici generálního sekretáře, vy nám provolíte Zdeňka Psotku na pozici technického ředitele. Tvrdý návrat ke starým časům.
Souhlasíte s názorem, že je řízení fotbalové asociace neprofesionální?
Ano. Nic se nehýbe, vše extrémně trvá, reálná práce stojí, někteří členové VV FAČR vůbec nekomunikují směrem do okresů a klubů, rozhodování je netransparentní, pozice ve FAČR se neobsazují na základě otevřených výběrových řízení, nedodržují se časové harmonogramy, nedochází k transparentnímu předkládání podkladů pro rozhodování, dosud neznáme žádné strategické projekty vedoucí k systémovým změnám v oblasti mládeže, okresních a krajských fotbalových svazů, trenérů, rozhodčích a marketingu. Vedení FAČR nedostatečně komunikuje se zástupci vlády, nepřivedlo žádné strategické sponzory. Vše dobré, co nyní ve fotbale máme, nemáme zásluhou vedení FAČR, ale díky klubovým dobrovolníkům a fotbalovým nadšencům, kteří fotbalem žijí, denně se starají o klub a většinou dělají své funkce zadarmo.
Jak vůbec hodnotíte práci nového výkonného výboru FAČR? Změnilo se něco?
Působí to na mě tak, že se nezměnilo vůbec nic. Je to důsledek posledních voleb. Delegáti volili politicky, jediným moravským tématem bylo vyčištění FAČR od „berbrovců“, opomnělo se vyhodnotit fotbalové, profesní a odborné předpoklady jednotlivých kandidátů. Možná na to nebyla správná doba, možná na to nebylo dostatek času. Větší část současných členů výkonného výboru FAČR nezajímá reálná práce, jen politikaření. Tedy přesněji, někteří politikaří a jejich jediná strategie je přežít ve své funkci, někteří chtějí reálně pracovat a Asociaci pomoci a některým je to úplně jedno, protože mají své vlastní priority a nesouhlasí s konáním a názory dvou předešlých skupin. To jsou hned tři frakce ve dvanáctičlenném výkonném výboru, to je nezdravé. Asociaci chybí skutečný lídr, který by byl manažersky zkušený, pracovitý, důsledný a zejména rozhodný. Lídr, za kterým by šla většina členů výkonného výboru, zástupce nás obyčejných fotbalistů, kteří milují fotbal a který by se nebál prezentovat svůj názor a přijmout za něj odpovědnost. Když si přečtu jakékoliv vyjádření nebo jakýkoliv rozhovor s předsedou Fouskem, tak se z něho nic nedozvím. Místopředseda Šidliák bez Petra Fouska neudělá vůbec nic, pracovní nasazení mizivé, na Moravě po něm není ani vidu, ani slechu. Takto si představujeme lídry fotbalové asociace? Nehledě na to, že tito pánové ponechali na některých strategických postech osoby spojené s berbrovým režimem, jako například finančního ředitele Kabelky. Nad důvody můžeme jen spekulovat. To je naprosto nepřijatelné, jsem přesvědčen, že takto to delegáti při posledních volbách nechtěli.
A co národní tým? Mrzí vás, že se nedostal na MS? Bylo to vůbec v silách mužstva se na šampionát kvalifikovat? Měl by pokračovat trenér Šilhavý?
Moc mě to mrzí, fotbalem žiji, prožíval jsem kvalifikaci intenzivně. V té obrovské konkurenci jsme šanci měli, rozhodovaly detaily. Nebudu hodnotit práci Jaroslava Šilhavého, neviděl jsem žádnou analýzu, co se mu povedlo a nepovedlo a jaké to mělo důvody. Docela rád bych věděl, jestli si podobné hodnocení výkonný výbor udělal. Podle médií se výkonný výbor měl v otázce setrvání Jaroslava Šilhavého ve funkci trenéra áčka radit se Sportovní radou FAČR. Ono to není tak černobílé. Určitě si Sportovní rada neměla zavolat pana Šilhavého a vyhodnocovat s ním jeho konkrétní práci, to je v gesci výkonného výboru, potažmo předsedy FAČR. Předseda Fousek se měl obrátit na Sportovní radu, aby vyhodnotila systémové příčiny neúspěchu, návrhy k jejich řešení a po případném odvolání trenéra Šilhavého navrhla nové kandidáty s patřičným odůvodněním. Vždyť tam sedí chlapi, kteří fotbalu opravdu rozumí. Je jednoduché nepromyšleně setnout hlavu trenérovi, ale to není ta správná cesta. Jsem toho názoru, že reálné důvody v našem neúspěchu v rámci kvalifikace na MS jsou systémové. Například nedostatečná podpora státu v oblasti sportu, neustálé politikaření v rámci FAČR namísto reálné práce, nedostatečná práce s mládeží, nedostatek sportovišť, chabý fotbalový marketing v současném konkurenčním prostředí ostatních sportů. Z těchto důvodů negenerujeme dostatek špičkových hráčů, se kterými by mohl realizační tým pracovat a kteří by byli více konkurenceschopní na úrovni mistrovství světa.
Jste rád, že už se normálně rozběhly nižší soutěže? Že už se zase řeší výsledky, špatné výkony, chyby rozhodčích?
Ohromně, užívám si to, jako trenér i jako hráč, i když teď tu sedím se zraněným kotníkem a psychicky trpím, že nemohu na plac.
Vnímáte, že situace v nižších soutěžích začíná být poměrně kritická? Že opravdu ubývá hráčů, chybí hlavně mladší ročníky?
Vnímám, protože v tom žiju. Věkový průměr hráčů v okresních soutěžích stále roste, tím roste i počet zranění a problémy s poskládáním kádru. Každé kolo jezdíme v jiné sestavě, někdy nemáme pomalu kde brát. To je realita. Naštěstí nám během dvou tří let bude do mužů dorůstat mládež. Na to se už řada z nás těší, jak budeme moci sedět na střídačce nebo tribuně a kochat se výkony našich mlaďochů. Takové štěstí řada klubů nemá, dětí je ve fotbale málo, trenérů je málo, funkcionářů je málo, venkovské kluby zanikají, jakákoliv strategická pomoc od státu nebo FAČRu v nedohlednu. Může se stát, že se od příští sezóny další okresní kluby do soutěží již nepřihlásí.
Jak udržet nebo přilákat hlavně dorostence? Třeba na Vyškovsku nebo Kroměřížsku dorostenecké soutěže nejsou …. Co s tím?
Situace v mládežnických kategoriích je na okresních úrovních v rámci celé republiky přibližně stejná. Překypující minipřípravky a mladší přípravky, početné starší přípravky, hraniční mladší žáci, skomírající starší žáci a zcela chybějící dorost. Z toho lze jednoznačně říci, že se jedná o systémový problém, který souvisí např. s nedostatečnou státní podporou sportu, podporou FAČR a krajských a okresních fotbalových svazů. Ale zejména to souvisí s dospíváním hráče a možností práce s ním a jeho rodiči. Dítě čelí mnoha vnějším atakům. Jiné sporty, jiné aktivity, puberta, špatná parta lidí, ale také nedostatečný zájem rodičů. Zde nastupuje trenér, který by měl pravidelně komunikovat se svými svěřenci, motivovat je, udržovat skvělou partu, aby se do ní chtěli hráči neustále vracet a také komunikovat s rodiči, aby jim jejich dítě nebylo lhostejné, aby se zajímali, jak se zrovna dítěti dařilo, či se jezdili přímo podívat na zápas. Vláda ČR a zejména FAČR musí nutně vytvořit takové podmínky klubům, aby měli dostatek kvalitních trenérů, aby mohli se svými dětmi a jejich rodiči takto systematicky pracovat.
Co ještě trápí amatérský fotbal? Nebudou třeba vlivem zdražování v některých malých oddílech chybět peníze na dopravu, nákup dresů či jiné věci?
Amatérský fotbal trápí zejména absence mládeže a dále nedostatek hráčů, trenérů, rozhodčích a funkcionářů, kteří by se starali o klub. Když se pojedete podívat na okresní hřiště kdekoliv po republice, mnoho nekvalitních hřišť nenajdete. Ano, umělek je málo, jejich počet potřebujeme nutně navýšit, ale jinak travnatá hřiště jsou většinou v pěkném stavu. Tím vlastně odpovídám i na otázku, že nedostatek provozních financí, například na dopravu a dresy, jak zmiňujete, je až sekundárním problémem. Většina klubů se snaží čerpat dotace od NSA, obcí i krajů, někde se daří zajistit i sponzory. Tyto finance alespoň na provoz většinou dostačují. Pak tu máme investiční výdaje, na které finance nejsou. Výstavba nových hřišť, kabin, tribun, osvětlení, zavlažování, ale třeba také na rozvoj klubu v podobě cíleného marketingu.